Apatheia vs. Lucie Bílá

V rámci karvinských Hornických slavností 2011 vystoupíme na scéně Nadace OKD na fryštátském náměstí, bohužel mimo veškeré hudební dění. Navíc proti nám bude v té době na hlavní scéně vystupovat hvězda večera Lucie Bílá.

S takovým jménem se nedá soupeřit, přesto věříme, že se mezi Vámi najdou takoví, kteří dájí přednost nezávislé kapele před megadivou českého šoubyznysu Lucií Bílou.

Příjďte nás v sobotu 3.9. v 19:00 podpořit na karvinské náměstí!

Pojďme ukázat městu a organizátorům, že alternativní kultura v Karviné žije a zaslouží si pozornost! FB event ZDE!

Těšíme se na Vás!

Vaše Apatheia

Léto!

Dlouho jsme Vám nedávali vědět co se děje, tak to musím rychle napravit! Je léto! To už jste asi postřehli? A co dělá Apatheia… Užívá si léta (mimo jiné nad polskými mazurskými jezery)!

Zrovna včera ve 5:30 ráno jsme se vrátili z dalekého Węgorzewa (PL). Poznali jsme nové lidi, nové kraje, nové mravy… Představte si, že v Polsku na fesťáku nemůžete s pivem pod pódium, staní je rozděleno na dvě zóny – pivní a nepivní. Pokud chcete popíjet a poslouchat, fajn, ale přesuňte se do minimální vzdálenosti 50m (můj odhad) od pódia… Zvláštní, ale každý jsme nějací. Když, ale pominu tento fakt, tak organizačně byl Seven Festival zvládnutý skvěle a my jsme si koncert na zatím největší stagei v životě docela užívali…

Ikdyž je pro nás léto trochu okurková sezóna, protože jsme původně měli být nekompletní, tak se nám přece jen na poslední chvíli podařilo nějaké štace domluvit. Z těch nejbližších jmenuji třeba Jablonec nad Nisou hned v sobotu 16.7. nebo fesťák Beseda u Bigbítu v Tasově, kde zahrajeme v sobotu 6.8.

Už teď se na Vás těšíme a pokud bychom se náhodou v létě nepotkali, tak se Vám to budeme na podzim snažit vynahradit!

Zdraví,

K. & Apatheians

Elevating Moments – recenze

NMNL Magazine, 85%, Jiří Kurt

Do rukou se mi dostalo nové CD české skupiny Apatheia. Desku jsem vůbec nečekal, přišla mi společně s FDK, na které jsem se velmi těšil. O to víc jsem byl překvapený, když jsem si ji poslechl. První, co mě napadlo, nebylo vyloženě pozitivní – asi to bylo tím kontrastem vzniknuvším po poslechu FDK. „Tak tedy znovu a lépe.“, řekl jsem si. CD se znovu roztočilo v mechanice a já jsem se jal prozkoumávat tuto nevšední desku.

Hned po první skladbě mi bylo jasné, že album není dílem nějakých amatérů – především technické zvládnutí bicích a kytary na sebe strhává pozornost až nečekaně moc. Dále na desce potěšily rytmické finesy (nějaká ta sedmičtvrtka, proč ne, že?) a především silná melodika a relativně neotřelé harmonie. V podstatě na mě celá deska působila jako Diorama od Silverchair bez orchestru. Což berte rozhodně jako chválu, protože Daniela Johnse pokládám ze jednu z nejosobitějších person hudební branže posledních patnácti let (ale především konce tisíciletí…). V jednu chvíli mi zase v mysli vytanuli američtí Soundgarden, konkrétně u skladby Living Dreams, což snad také nikdo nemůže považovat za urážku…

Zvuk desky je ošetřen prvotřídně, i přes relativně složitá aranžmá zní album kompaktně, každý nástroj si najde cestu ven, ale přitom nečouhá. Na obalu se můžete pokochat retro obrázkem létacího balónu, který koresponduje s názvem desky, potisk CD je zato na můj vkus až příliš strohý – na čistém disku je stříbrně vyobrazen právě motiv z obalu desky. Píšu ovšem o promo CD, pokud je standardní verze jiná, to netuším.

No a teď zase k délce alba. Občas mi přijde, že někteří autoři se snaží naštvat své posluchače tím, že vydají tak „dlouhou“ desku, že by se na standardní CD vešla ještě jedna. Je to marketingový záměr nebo jen prostý trend? Před třiceti lety bych to pochopil – tehdy byla alba takhle dlouhá proto, aby se na kazetu vešla dvě – na každou stranu jedno – když si je člověk na ně přehrával z vinylu. Ale dnes? To máte všichni magneťák…?

Apatheia nám předložila desku plnou příjemné atmosféry, náramně silných melodií a řemeslně výtečného muzikantství. Jediné, co mě mrzí, je standardně ona délka alba (jak jsem si stěžoval výše a i v jiných recenzích). Kdyby deska měla hodinu (a stále si dokázala udržet pozornost posluchače a hudební úroveň), neváhal bych s vyšším hodnocením…